Ovid’s Metamorphoses in 17th- and 18th-Century Bohemia and Moravia
Downloads
Pubblicato
Fascicolo
Sezione
Licenza
Tutti i materiali pubblicati sono coperti da copyright, mantenuto dall'Università di Macerata che ne supporta finanziariamente e tecnicamente la pubblicazione.
La licenza adottata è la Creative Commons - Attribuzione/Condividi allo stesso modo. Ovvero, gli autori che pubblicano su questa rivista accettano le seguenti condizioni:
- Gli autori mantengono i diritti sulla loro opera e cedono alla rivista il diritto di prima pubblicazione dell'opera, contemporaneamente licenziata sotto una Licenza Creative Commons - Attribuzione che permette ad altri di condividere l'opera indicando la paternità intellettuale e la prima pubblicazione su questa rivista.
- Gli autori possono aderire ad altri accordi di licenza non esclusiva per la distribuzione della versione dell'opera pubblicata (es. depositarla in un archivio istituzionale o pubblicarla in una monografia), a patto di indicare che la prima pubblicazione è avvenuta su questa rivista.
- Gli autori possono diffondere la loro opera online (es. in repository istituzionali o nel loro sito web) prima e durante il processo di submission, poiché può portare a scambi produttivi e aumentare le citazioni dell'opera pubblicata.
DOI:
https://doi.org/10.13138/2039-2362/3264Abstract
The paper presents results of the first comprehensive analysis of the reception of Ovid’s Metamorphoses in Baroque art in Bohemia and Moravia. First aspects of the reception relate to the referentiality that is one of the essential characteristics of Baroque art in Central Europe, where various influences from both neighbouring and more distant regions intersect. Artists mainly used popular illustrated editions of the Metamorphoses: cycles by V. Solis, H. Goltzius, C. de Passe, A. Tempesta, J. W. Baur, and engravings from the 1676 Paris edition or the 1677 Brussels edition. Nevertheless, the receptive character of these works of art cannot be understood as a result of lack of artistic invention but it is quite often strongly rooted in the patrons’ requirements, as some preserved archive sources confirm. The article also tries to trace the popularity of editions among artists and patrons through the research of inheritance inventories of patrons and painters. The importance of Ovid’s works is also demonstrated on one of the most striking examples, the only existing early modern translation of full text of Metamorphoses to Czech language.
Riferimenti bibliografici
Augustinková L., Kouřilová D., Míčková K. (2017-2018), Stavebně historický průzkum zámku v Kravařích (non published manuscript, City Office, Kravaře).
Bažant J. (2011), Antické vzory soch v kolonádě kroměřížské Květnice, in Ingredere hospes IV. Sborník Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v Kroměříži, Kroměříž: NPÚ, pp. 77-101.
Blattner E. (1998), Holzschnittfolgen zu den Metamorphosen des Ovid: Venedig 1497 und Mainz 1545, München: Scaneg.
Blažíček O.J. (1986), Böhmen und Italien im Barockzeitalter, in G. Brucher, H.G. Franz, Orient und Okzident im Spiegel der Kunst. Festschrift Heinrich Gerhard Franz zum 70. Geburtstag, Graz: Akad. Druck-u. Verlagsanstalt, pp. 1-14.
Brucher G. (1973), Die barocke Deckenmalerei in der Steiermark. Versuch einer Entwicklungsgeschichte, «Jahrbuch des kunsthistorischen Institutes der Universität Graz», 8, 1973, pp. 1-122.
Bůžek J., Jakubec O. (2012), Kratochvíle posledních Rožmberků, Praha: NLN.
Cieri Via C. (2003), L‘arte delle Metamorfosi. Decorazioni mitologiche nel Cinquecento, Roma: Lithos.
Conti N. (1568), Mythologiae, sive explicationum fabularum libri decem. In quibus omnia prope Naturalis & Moralis philosophię dogamata sub antiquorum fabulis contenta fuisse demonstratur, Venezia.
Di Cosmo L., Fatticcioni I. (2013), Le componenti del classicismo secentesco. Lo statuto della scultura antica, Roma: Bentivoglio.
Dokoupil V. (1978), Soupis brněnských tisků. Staré tisky do roku 1800, Brno: Musejní spolek.
Eber-Schifferer S. (2012), Caravaggio. The Artist and His Work, Los Angeles: CA: Paul Getty Museum.
Fišer Z., Kroupa J. (1991), Kroměříž. Průvodce městem, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně.
Freedman L. (2003), The Revival of the Olympian Gods in Renaissance Art, Cambridge: Cambridge Univ. Press.
Gerst D. (2000), Drucke des höfischen Barock in Schweden. Der Stockholmer Hofmaler David Klöcker von Ehrenstrahl und die Nürnberger Stecher Georg Christoph Eimmart und Jacob von Sandrart, Berlin: Mann.
Ghisalberti F. (1946), Medieval Biographies of Ovid, «Journal of the Warburg and Courtauld Institutes», 9, 1946, pp. 10-44.
Grieb M. (2007), Nürnberger Künstlerlexikon. Bildende Künstler, Handwerker, Gelehrte, Sammler, Kulturschaffende und Mäzene vom 12. bis zur Mitte des 20. Jahrhunderts, edited by M. Grieb, München: K. G. Saur.
Guthmüller B. (1981), Ovidio Metamorphoseos vulgare. Formen und Funktionen der volkssprachlichen Wiedergabe klassischer Dichtung in der italienischen Renaissance, Boppard am Rhein: Boldt.
Guthmüller B. (1998), Ein Beispiel von Bildzensur im italienischen Buchdruck der Renaissance (Der Ovidio Metamorphoseos vulgare, Venedig 1497), in J. Jankovics, S.K. Németh, Freiheitsstufen der Literaturverbreitung. Zensurfragen, verbotene und verfolgte Bücher, Wiesbaden: Harrasowitz, pp. 11-36.
von Hagen F., Tacke A. (2005), Sandrart, Johann Jacob, in Neue Deutsche Biographie (NDB), vol. 22, Berlin: Mann, pp. 428-429.
Haskell F., Penny N. (1994), Taste and the antique. The lure of classical sculpture 1500-1900, New Haven: Yale Univ. Press.
Hálová-Jahodová C. (1972), Andreas Schweigl, «Umění», 1972, pp. 168-171.
Havlíková D., Skarolková, E. (2011), Odkryv a restaurování nejdochovanějších původních renesančních maleb v bývalé hodovní síni Schwarzenberského paláce, «Zprávy památkové péče», 71, 2011, No. 6, pp. 423-427.
Hawlik E. (1838), Zur Geschichte der Baukunst. der bildenden und zeichenden Künste im Markgrafthum Mähren, Brünn.
Hečková P. (2017), Ke grafickým předlohám sochařské výzdoby kroměřížského Libosadu, «Opuscula historiae artium», 2017, No. 2, pp. 143-149.
Henkel M. D. (1930), Illustrierte Ausgaben von Ovids Metamorphosen in XV., XVI. und XVII. Jahrhundert, «Vorträge der Bibliothek Warburg» VI, 1926/1927, pp. 58-144.
Henslová B. (2015), Renesanční malířská výzdoba kazetových stropů ve vybraných zámcích v Čechách (dipl. thesis), Praha.
Hexter R. (1998), Ovid‘s Metamorphoses Metamorphosed, «Bancroftiana», 113, 1998, pp. 3-5.
Hlubinka M. (1973), Ke stavebně historickému vývoji zámku v Kravařích, «Sborník památkové péče v severomoravském kraji», 2, 1973, pp. 98-104.
Hoffmann D. (1994), Arminius und Germania-Thusnelda. Zu einem “annehmlichem Kupfer” von Johann Jacob von Sandrart, in S. Schade, M. Wagner, S. Welgel, Allegorien und Geschlechterdifferenz, Köln: Böhlau Verlag, pp. 65-71.
Hojda Z. (1986), K využití pražských pozůstalostních inventářů pro výzkum výtvarné produkce a uměleckého života v 17. století, in Doc. dr. Pavlu Preissovi, DrSc. k 60. narozeninám (manuscript National Gallery in Prague), pp. 42-62.
Horáková E. (1998), Johann Georg Greiner. Jeho život a dílo v kontextu nástěnného malířství konce 17. století (dipl. thesis), Brno.
Huber-Rebenich G. (1999), Metamorphosen der “Metamorphosen”. Ovids Verwandlungssagen in der textbegleitenden Druckgraphik, Rudolstadt: Hain Verlag.
Huber-Rebenich G. (2002), Kontinuität und Wandel in der frühen italienischen Ovid-Illustration, in Metamorphosen. Wandlungen und Verwandlungen in Literatur, Sprache und Kunst von der Antike bis zur Gegenwart. Festschrift für Bodo Guthmüller zum 65. Geburtstag, edited by H. Marek, Wiesbaden: Harrasowitz, pp. 63-79.
Jakubec O. (2014), “Slavné stavení” posledních Rožmberků. Vila Kratochvíle a možnosti interpretace pozdně renesanční aristokratické rezidence (habil. thesis), Brno.
Jakubec, O., ed. by (2019), Karl von Lichtenstein-Castelcorno (1624-1695). Bishop of Olomouc and Central European Prince, Olomouc: Muzeum umění Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, Masarykova univerzita.
Jemelková S. (2003), Hauenschildův palác v Olomouci, in Olomoucké domy a paláce, Olomouc: Statutární město Olomouc, pp. 21-34.
Jungmann J. (1849), Historie literatury české, Praha.
Jůza V. (1985), K otázce ideového konceptu Květné zahrady v Kroměříži, «Historická Olomouc a její současné problémy», 1985, vol. V, pp. 287-296.
Jůza V. (1990), K otázce ideového konceptu Květné zahrady v Kroměříži a k časné tvorbě Michala Zürna, «Památky a příroda», 15, 1990, No. 8, pp. 458-465.
Karner H. (2007), Pod Martovou hvězdou. Obrazová výzdoba Valdštejnského paláce mezi programem a pragmatismem, in E. Fučíková, L. Čepička, Valdštejn. Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae?, Praha: Academia, pp. 132-136.
Karr Schmidt S.K., Wouk H., edited by (2017), Prints in Translation 1450-1750. Image, Materiality, Space, London, New York: Routledge.
Klipcová B., Uličný P. (2013), Domenico Pugliani: A New Face in the History of Wallenstein Palace in Prague, «Umění», 2013, No. 3, pp. 206-220.
Kolár J. (1976), České zpracování římské historie z 18. století, «Listy filologické», 1976, 99, vol. 1, pp. 38-48.
Konečný L. (2001), Škréta a Tempesta, Drahomíra a Proserpina, «Opuscula historiae artium», F 45, 2001, pp. 79-82.
Konečný L. (2002), Časně do baroka: Baccio del Bianco v Praze, in Willmann i ini. Malarstwo, rysunek i grafika na Śląsku i w krajach oşciennych w XVII i XVIII wieku, edited by A. Kozieł, B. Lejman, Wrocław: Via Nova, pp. 102-113.
Konečný L. (2002), Mezi textem a obrazem. Miscellanea z historie emblematiky, Praha: Národní Knihovna České republiky.
Konečný L. (2007), Malířská výzdoba Valdštejnského paláce: pokus o (předčasnou) syntézu, in E. Fučíková, L. Čepička, Valdštejn. Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae?, Praha: Academia, pp. 144-148.
Krause E. (1926), Die Mythen-Darstellungen in der venezianischen Ovidausgabe von 1497. (Beiträge zur Ikonographie mythologischer Gestalten im Quattrocento), Diss. Würzburg.
Kuhn-Forte B. (2013), Römische Antikensammlungen in Stichen und Druckausgaben des 16. und 17. Jahrhunderts, in M. Luchterhandt, L. Roemer, J. Bergemann, Abgekupfert. Roms Antiken in den Reproduktionsmedien der Frühen Neuzeit, Petersberg: Imhof, pp. 75-100.
Kühndel J., Mathon J. (1937), Plumlovský zámek a jeho knížecí architekt, Prostějov: Městské muzeum.
Lejsková-Matyášová M. (1952), Virgil Solis a nástropní desky ve stát. zámku v Častolovicích, «Zprávy památkové péče», 12, 1952, pp. 311-314.
Lejsková-Matyášová M. (1956), Ohlas Solisových dřevorytů v českém renesančním malířství, in Umění věků. Věnováno k sedmdesátým narozeninám profesora dra Josefa Cibulky, Praha: Česká katolická charita, pp. 96-104.
Lejsková-Matyášová M. (1959), Ještě k předlohám Virgila Solise, «Umění» , 7, 1959, pp. 66-68.
Lejsková-Matyášová M. (1961), Reliéfní výzdoba renesančního arkýře Haunschildovského domu v Olomouci, «Umění», 9, 1961, pp. 391-394.
Leuschner E. (2005), Antonio Tempesta. Ein Bahnbrecher des römischen Barock und seine europäische Wirkung, Petersberg: Imhof.
Mádl M. (2011), “Mors et Vita, Hyems” et Aestas, Longe et Propre: Úvaha o malbách Carpofora Tencally v Náměšti nad Oslavou, «Umění», 49, 2011, pp. 214-236.
Mádl M., ed. by (2013), Tencalla II. Katalog nástěnných maleb Carpofora a Giacoma Tencally na Moravě a v Čechách, Praha: Academia.
Malý T., Miltová R. (2005), Svět “historií” v osvícenské době. Umělecký odkaz Josefa Ceregettiho, «Umění», LIII, 2005, No. 4, pp. 388-395.
Mašek P., Hájek P., Hájková Z. (2015), Tisky 16. století v zámeckých knihovnách České republiky, České Budějovice: NPÚ.
Medvecký J. (1994), K počiatkom činnosti Carpofora Tencalu, Ranobarokové fresky na hrade Červený Kameň a ich ikonografia, «Ars», 1994, Nr. 3, pp. 237-314.
Medvecký J. (2015), Anjelský hrad v Karpatoch. Carpoforo Tencalla a ranobaroková výzdoba hradu Červený Kameň, Bratislava: Societas Historiae Artium.
Miltová R. (2005), Franz Xaver Wagenschön a Métamorphoses d´Ovide en rondeaux, «Opuscula historiae artium», F49, 2005, pp. 71-90.
Miltová R. (2007), “Bellissimum Ovidii Theatrum”. Poznámky k recepci Ovidiových Metamorfóz v kultuře 17. století v Čechách a na Moravě, in M. Bartová, L. Konečný, L. Slavíček, Libosad. Studie o českém a evropském barokním umění. Práce držitelů Baderova stipendia pro výzkum malířství 17. století, Praha: NLN, pp. 44-82.
Miltová R. (2009), Mezi zalíbením a zavržením. Recepce Ovidiových Metamorfóz v barokním umění v Čechách a na Moravě, Brno: Barrister & Principal.
Miltová R., Konečný M. (2010), “Pour décrire les grandes actions”. Mytologické obrazy hraběcí rodiny Serényiů jako výraz reprezentace, «Opuscula historiae artium», 59, 2010, Nr. 1-2, pp. 56-59.
Miltová R. (2014a), Die mythologischen Themen in den mährischen Residenzen der Liechtenstein als Bestandteil der Familienerinnerung, in Die Liechtenstein und die Kunst, Vaduz: Verlag des Historischen Vereins für das Fürstentum Liechtenstein, 2014, pp. 137 -148.
Miltová R. (2014b), Ovidiovy Metamorfózy v renesančním umění v Čechách a na Moravě, «Historica Olomucensia. Sborník prací historických», 2014, 34, pp. 281-289.
Mirabella V. (1613), Dichiarazioni della pianta dell’antiche Siracuse, e d’alcune scelte Medaglie d’esse, e de’Principi‘ che quelle possedettero, Napoli: Lazzaro Scoriggio.
Murovec B. (2001), Reception of the Printed Illustrations of Ovid’s Metamorphoses in the Baroque Painting in Slovenia, Klovićev Zbornik. Minijatura – crtež – grafika 1450-1700, edited by M. Pelc, Zagreb: Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti, Institut za povijest umjetnosti, pp. 177-186.
Murovec B. (2021), Referenzialität als Strategie. Johann Ulrich Kraus, das Zitat und die barocke Deckenmalerei in den steirischen Schlössern Štatenberg (Stattenberg) und Dornava (Dornau), «Frühneuzeit-Info», 32, 2021, pp. 165-181.
Nokkala Miltová R. (2016), Ve společenství bohů a hrdinů. Mýty antického světa v české a moravské nástěnné malbě šlechtických venkovských sídel v letech 1650-1690, Praha: NLN.
Nokkala Miltová R. (2018), Reprezentanti čtyř světových monarchií na zámku ve Štěkni, in Umění a revoluce: MBLX. Pro Milenu Bartlovou, edited by J. Lomová, J. Vybíral, Praha: UMPRUM, pp. 299-315.
Nokkala Miltová R. (2019), The Identity and Representation of Bishop Karl von Lichtenstein-Castelcorno in the Iconography of his Artistic Programmes, in Karl von Lichtenstein-Castelcorno (1624-1695). Bishop of Olomouc and Central European Prince, edited by O. Jakubec, Olomouc: Olomouc Museum of Art, pp. 351-357.
Nokkala Miltová R. (2020), Reception of Illustrated Prints of Ovid’s Metamorphoses in Bohemian and Moravian Art: Johann Jacob von Sandrart and the Judgement of Tiresias, «Acta Universitatis Carolinae. Philologica. Graecolatina Pragensia», 2020, No. 2, pp. 23-34.
O’Dell-Franke I. (1977), Kupferstiche und Radierungen aus der Werkstatt des Virgil Solis, Wiesbaden: Steiner.
Ovidius Herschapen (1980). Geillustreerde uitgaven van de Metamorphosen in de Nederlanden uit de zestiende zeventiende en achttiende eeuw, exhibition catalogue (Rijksmuseum Meermanno-Westreenianum), Haag.
Ovid (1698), Metamorphosis Oder Sinn-reicher Gedichte von Verwandlungen | Erster Theil: Enthaltend Die sieben Ersten Bücher | Gezieret Nicht nur allein mit Lehr-reichen | über jede Fabel | aus dem Französischen in das Teutsche übersetzten herrlichen Anmerckungen | Sondern auch Mit gantz neuen | über die in denenselben vorkommenden Handlungen | beygefügten Kupffer-Figuren | Inventiret und heraus gegeben von Johann Jacob von Sandrart, Nürnberg: Sandrart.
Pavelec P. (2005), Nástěnné malby na průčelí Nového purkrabství zámku v Českém Krumlově, «Zprávy památkové péče», 65, 2005, No. 6, pp. 473-482.
Pavlíčková R. (2001), Sídla olomouckých biskupů za Karla z Liechtensteinu-Castelcorna (1664-1695) (dissertation thesis), Department of History, Faculty of Arts, Palacký University Olomouc.
Peltzer R.A. (1925), Sandrart-Studien, «Münchner Jahrbuch der bildenden Kunst», 1925, vol. II, pp. 103-165, 147-165.
Perrier F. (1638), Segmenta nobilium signorum et statuarū, Quæ temporis dentem inuidium euasere Vrbis æternæ ruinis erepta Typis æneis ab se commissa Perpetuæ uenerationis monumentum, Roma.
Pesavento, G. (2018), Alle origini dell’illustrazione xilografica delle Metamorfosi: l’Ovidio Metamorphoseos vulgare (Venezia 1497), in Ovidio: amori, miti e altre storie, edited by F. Ghedini, Napoli: L’Erma di Bretschneider, pp. 107-111.
Peters J.S. (1987), German Masters of the Sixteenth Century. Virgil Solis: Intaglio Prints and Woodcuts. (The Illustrated Bartsch 19, Part 1), New York: Abaris Books.
Petrů J. (1978), Manýristický přínos k urbanismu druhé poloviny 17. století v Kroměříži, «Památky a příroda», 1978, vol. III, pp. 529-534.
Peřinka F.V. (1947), Dějiny města Kroměříže, II/1-2, Kroměříž: Nákladem kroměřížkého nár. výboru.
Pleva M. (1999), Mobiliáře a sbírky moravské barokní šlechty na základě pozůstalostních inventářů moravského královského tribunálu (dipl. thesis), Brno.
Pleva M. (2000a), Hmotná kultura moravské barokní šlechty ve světle pozůstalostních inventářů, «Časopis Moravského muzea-řada společenskovědná», 85, 2000, pp. 131-150.
Pleva M. (2000b), Knihovny několika moravských barokních šlechticů na základě jejich pozůstalostních inventářů, in K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven. Pour une étude des bibliothèques aristocratiques, bourgeoises et conventuelles, edited by J. Radimská, České Budějovice: JČU, pp. 145-160.
Polak A. (1965), A Régence Casket with Engravings after Ovid, «Journal of Glass Studies», 7, 1965, pp. 55-60.
Raidl V. (2001), Zur Ikonographie zwei bisher ungeklärten Fresken-Segmenten in der Kuppel der sog. Rotunde im Kremsierer
Blumengarten, «Opuscula historiae atrium», F 41, 2001, pp. 103-107.
Ryantová M. (2006), Památníky raného novověku jako prostředek individuální sebeprezentace, «Český časopis historický», 104, 2006, č. 1, pp. 47-80.
Ryantová M. (2007), Památníky aneb štambuchy, to jest alba amicorum. Kulturně historický fenomén raného novověku, České Budějovice: JČU.
Ryantová 2009, Emblematické knihy a obrazová vydání děl klasické literatury ve druhé polovině 16. století: oblíbená alternativa klasické knihy a její vztah k rukopisným památníkům, in Jazyk a řeč knihy. K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven. Pour une étude des bibliothèques aristocratiques, bourgeoises et conventuelles. (Opera romanica 11), edited by J. Radimská,České Budějovice: JČU 2009, pp. 405-426.
Samek B. (1999), Umělecké památky Moravy a Slezska II, Praha: Accademia.
Saslow J.M. (1986), Ganymede in the Renaissance. Homosexuality in Art and Society, New Haven, London: Yale University Press.
Schäfer A. (2000), Kremsier und Wörlitz: Zwei ideale Sammlungsarchitekturen des 17. und 18. Jhs. im Vergleich, in D. Boschung, H. von Hesberg, Antikensammlungen des europäischen Adels im 18. Jahrhundert als Ausdruck einer europäischen Identität, Mainz am Rhein: von Zabern, pp. 147-157.
Slavíček L. (2006), Potřebné knihy? Ikonografie, knihy emblémů a artifex doctus v Čechách na konci 18. století, in B. Bukovinská, L. Slavíček, Pictura verba cupit. Sborník příspěvků pro Lubomíra Konečného, Praha: Artefactum, pp. 79-93.
Slavíček L. (2008), “honestus et eruditus civis et artifex”. Umělecké a knižní sbírky vzdělaných měšťanských umělců 18. století (Brno, Moravská Třebová, Praha), in Documenta Pragensia. Město a intelektuálové od středověku do roku 1848, Praha: Archiv hlavního města Prahy, Scriptorium, pp. 875-914.
Sluijter E.J. (2000), Seductress of Sight. Studies in Dutch Art of the Golden Age, Zwolle: Waanders.
Stahlberg K. (1984), Virgil Solis und die Holzschnitte zu den Metamorphosen des Ovid, «Marginalien. Zeitschrift für Buchkunst und Bibliophilie», 95, 1984, pp. 29-35.
Smýkal M. (1975), Světské stavby Giovanni Pietra Tencally na Moravě (dipl. thesis), Gottwaldov.
Svoboda K. (1957), České zpracování Ovidiových “Proměn” z XVIII. století, «Universitas Carolina. Philosophica», 1957, vol. 3, Nr. 2, pp. 1-31.
Šmrha K. (1960), Kazetový strop z Dolních Dunajovic na Mikulovsku, «Umění», 8, 1960, pp. 74-80.
Šroněk M. (1997), Pražští malíři 1600-1656. Mistři, tovaryši, učedníci a štolíři v Knize Staroměstského malířského cechu. Biografický slovník, Praha: Artefactum.
Štěpánková V. (2005), Malířská tvorba Carpofora Tencally na Moravě v kontextu jeho celoživotního díla (dipl. thesis), Olomouc.
Togner M. (2010), Malířství 17. století na Moravě, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Toman P. (1947), Nový slovník československých výtvarných umělců, Praha: Rudolf Ryšavý.
Trier D. (2009), Johann Georg Greiner, in Saur Allgemeines Künstler-Lexikon. Die Bildenden Künstler aller Zeiten und Völker, Bd. LXI, München, Leipzig: De Gruyter, pp. 411-412.
Veldman I.M. (2001), Crispijn de Passe and his Progeny (1564-1670). A Century of Print Production, Rotterdam: Sound & Vision.
Villa Pamphilia (1670), Eiusque Palativm, Cvm Svis Prospectibvs, Statvæ, Fontes, Vivaria, Theatra, Areolae, Plantarvm, Viarvmqve Ordines […], Roma.
Vollmer H. (1935), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler: von der Antike bis zur Gegenwart, vol. 29, pp. 398-399.
Waisser P., Hečková P., Tišlová R., Waisserová J. (2020), Renesanční štuková díla zámku v Telči v kontextu dějin umění, technologie a restaurování, Pardubice: Univ. Pardubice.
Webel Ch. (1988), Mythos als Medium. Zur unterschiedlichen Deutbarkeit früher Europa-Darstellungen, in Mythos Europa. Europa und der Stier im Zeitalter der industriellen Zivilisation, edited by S. Salzmann, Bremen: Ellert & Richter, pp. 38-55.
Winzeler M., edited by (2018), Schwarzenberský a Salmovský palác, Praha: Národní galerie.
Woisetschläger K. (1986), Ein ovidischer Metamorphosen-Zyklus von 1652 auf Burg Strechau, in G. Brucher, W. Müller, H.G. Franz, Orient und Okzident im Spiegel der Kunst. Festschrift Heinrich Gerhard Franz zum 70. Geburtstag, Graz: Akad. Druck-u. Verlagsanstalt, pp. 451-464.
Zapletalová J. (2017), (Art) Agents: Giovanni Petignier and the Network of Agents of the Olomouc Bishop Karl von Lichtenstein-Castelcorno, «Umění», 65, 2017, No. 4, pp. 347-362.
Zatloukal O. (2004), Et in Arcadia ego: Historické zahrady Kroměříže, Olomouc: Muzeum umění.
Žlůva I. (2003-2004), Gerichtliches Inventarium pozůstalosti dvorního malíře Johanna Nepomuka Steinera, «Jihlavský archivní občasník», I, 2003-2004, pp. 91-112.
